Obec Srbce mapa
Drobečková navigace

Úvodní stránka > Historie Obce > Historie Obce Srbce

Zpět                                                  Historie Obce Srbce                                                  

 Obec Srbce leží jihovýchodně od Mořic na návrší při cestě z Mořic do Dřínova. V obci pramení potok Srbecký, který protéká nížinou a spojuje se s Pavlovským a Unčickým potokem, vtéká do Hané. Obci patřily pole (143 ha), louky (2 ha), zahrady (4-7 ha) a pastviny (3-58 ha). Vesnice r. 1353 nazývaná jako Syrbecz, r. 1373 in Zirbczich tedy ze Srbec dokládá, že původně šlo o obyvatelské jméno Srbci. Dnešní podoba Srbce/Srbcze pochází až z r. 1412. 

První písemná zmínka o existenci osady ležící 8 km jihozápadně od Kojetína pochází již z r. 1141, kdy je zde olomouckému biskupství dokládán majetek. Vladycký rod sídlící v místě, jehož členové se psali po vsi, jsou uváděny jako Brázdové ze Srbec (u Kojetína), ale také z Mejlic (hradu u Pustiměře). Členové rodu bývali hlavně ve službách olomouckých biskupů. První z rodu Brázdů/Mejlic je připomínán Herbort ze Srbec (1307) komorník olomouckého biskupa a z let 1355-1375 známe Jenče ze Srbec. Rod Brázdů měl ve znaku kohoutí hlavu s krkem, jak ve štítě, tak v klenotu což dokládá pečeť Viléma Brázdy ze Srbec z r. 1443.

 Ve středověku byl majetek ve vsi v rukou často se střídající drobné šlechty. Ve 14.-15. století je doložena existence svobodného dvora, na němž patrně někteří z nich bydleli. Změna přišla v r. 1481, kdy majetkově rozkouskovanou vesnici sjednotil jeden majitel, Protivec starší ze Zástřizl, který ji natrvalo připojil k Mořicím. Zástřizlové se na Mořicích udrželi do poloviny 16. století, kdy je získal manžel Kateřiny ze Zástřizl, Matouš Stoš z Kounic. Od Mandaleny Stošové koupil panství v r. 1586 rakouský šlechtic Kryštof z Pucheimu. Ten nejen Mořice, ale i Víceměřice prodal za 44 000 moravských zlatých v r. 1593 Fridrichovi ze Žerotína. Srbce se dostávají do područí významného českého a moravského šlechtického rodu Žerotínů, kteří statky mezi sebou dělili bezmála 30 let. V r. 1622 byly Mořice s příslušenstvím konfiskovány Vilému Fridrichovi ze Žerotína (+1622) pro účast v protihabsburském odboji. Statek Mořice byl císařskou komorou oceněn na 60 360 moravských zlatých Maxmiliánovi z Lichtenštejna. Ten byl v r. 1623 povýšen do knížecího stavu a jeho rod se stal zakladatelem a mecenášem vranovského paulánského kláštera na Vranově u Brna. Společně se svou manželkou Kateřinou, rozenou svobodnou paní na Boskovicích a Černé Hoře, daroval statek Mořice 14. září 1633 paulánskému konventu. Třicetiletá válka (1618-1648) měla pro Moravu zničující následky. Z Německa na Moravu přitáhly švédská vojska, která se opevnila před hradbami Brna. Město Brno se ubránilo, ale v době obléhání švédové konali loupeživé nájezdy po okolí, především na Hanou. Klášter vranovský a statek Mořice byly zpustošeny, místo původních 20 řeholníků jich mohlo zůstat pouze 7. Srbce byly vydrancovány, ze 4 lánů zbylo pouze 5 čtvrti polí. 

Mořice s příslušenstvím zůstaly v církevním vlastnictví až do zrušení kláštera Josefem II. v r. 1784. Od náboženského fondu koupil tyto statky v r. 1819 arcivévoda Ferdinand d´Este, který je daroval vévodovi z Modeny. Roku 1864 je odkoupil baron Maudí pán na Buřivích a 1871 je prodal arcibiskupovi olomouckému Bedřichovi Landkraběti z Furstenberku jenž Srbce daroval arcidiecézi Olomoucké. 

Do dnešních dnů se dochovalastará obecní pečeť, která byla zhotovena před r. 1749. Na pečeti jsou vyobrazeny dvě vedle sebe sedící postavy, označené majuskálními iniciálami L a M (jde o apoštoly Lukáše a Matouše), opis kapitálou DEIDINA.SERPCE. Nově zhotovená kopie pečeti je v současnosti uložena na obecním úřadě v Srbcích.

   

 

Popis obce

Srbce se rozkládají ve svažujícím se kopci při komunikaci vedoucí od Dřínova do Vitčic. Komunikaci, která klesá do údolí lemují obydlené domy. Nejníže položeným bodem protéká dnes již ne stále zavodněný Srbecký potok, který pramení pod farmou. Vesnici ze všech stran obklopují úrodné pole využívané zemědělci. Ze severovýchodní strany sousedí s Vitčickým lesem, který se rozkládá na návrší nad vesnicí. Srbce sousedí ze západu s Pavlovicemi u Kojetína, z jihu s Dřínovem a z východu s Vitčicemi.

Srbce jsou poměrně malá vesnice a proto i půdorys je jednoduchý. Ulice jsou bez pojmenování, místní názvy se vztahují k pojmenování polí. Přibližně ve středu je malá náves ve tvaru trojúhelníku, v jehož nejvyšším cípu je umístěná dřevěná zvonička a kamenný kříž. Obecní úřad se nachází v horní částí nad návsí a to po pravé straně při cestě od Dřínova. Budova obecního úřadu byla postavena v r. 1973 a zrekonstruována v roce 2008. OÚ a obecní knihovna sídlí v přízemí od roku 2009 a v prvním patře je umístěn nájemní byt. V areálu u OÚ jsou umístěné kontejnery na tříděný odpad. Za obecním úřadem je dětské hřiště, které bylo vybudováno v r. 2008 na hřišti jsou houpačky, prolézačky a nechybí ani trampolína. Mládež může využít víceúčelové hřiště s multifunkčním povrchem, které je vhodné pro většinu míčových her. V obci je i Domov pro opuštěná zvířata, který vlastní a vede p. Lišková. V dolní části vesnice, pod návsí jsou autobusové zastávky a hasičská zbrojnice.

V současné době je v obci pouze jeden obchod se smíšeným zbožím, který vede p. Páclová. Obcod je umístěn v přední části budovy obecního úřadu. Větší nákupní středisko je cca 10 km vzdálené v Němčicích nad Hanou. Pobočky pošty jsou v Pavlovicích u Kojetína a Němčicích nad Hanou. Základní škola je v Němčicích nad Hanou a nejbližší mateřská škola je v Dřínově. Ve vesnici nikdy nebyl postaven kostel ani hřbitov. Srbce již od 14. století spadaly pod kostel v Pavlovicích, současný kostel sv. Ondřeje byl vystavěn na místě středověkého kostela a jeho barokní podoba pochází z r. 1727. Hřbitov pro Srbce je také v Pavlovicích. Autobusové spojení obce je dostačující. Pravidelnou autobusovou linku zajišťuje Autodoprava Studený ve dvou až tří hodinových intervalech. Srbce mají dobrou dostupnost do Němčic nad Hanou a města Prostějova. Nejbližší železniční stanice je v Němčicích nad Hanou. 

Konstrukce komunikace se uskutečnila v roce 1973. Komunikace byla zpevněna ve třech částech vesnice, kde do té doby žádná vozovka nebyla. Vozovka byla po obou stranách ohraničena betonovými obrubníky. Povrchové vody byly odvedeny po spádu k jedné straně obrubníku a odtud vpuštěny do dešťové kanalizace. Do roku 2013 nebyl v obci veřejný vodovod a obyvatelé obce se museli spoléhat pouze na vlastní studny, ve většině případů však voda z zdrojů nebyla pitná, byla nekvalitní. V roce 2013 proběhla v obci výstavba vodovodu a Obec Srbce byla připojena na veřejný vodovod. V současné době v obci probíhá výstavba vodovodních přípojek, kterou zajišťuje majitel nemovitosti na své vlastní náklady.